Santana, čínská legenda

Každý, kdo v Číně někdy jel taxíkem, může potvrdit, že jedním ze symbolů země je velký hranatý sedan Volkswagen Santana, vyráběný téměř beze změny mezi lety 1981 až 2013.

Santana začala svůj život jako sedan verze VW Passat druhé generace a v Evropě, známé svým odporem k sedanům, neměla nikdy příliš velký úspěch. Úplný opak se ale stal v Číně, kde jej Shanghai Tractor Automobile Corporation začal montovat už v roce 1983 z dílů dovezených z Německa, jako vůbec první zahraniční auto vyráběné přímo v zemi. Po dvou letech už VW založil samostatnou firmu, dle čínských zákonů ve spolupráci s místní automobilkou Shanghai Motors a Santana se na dlouhou dobu stala jejím jediným produktem. Kromě sedanu se do nabídky brzy dostal i velmi prostorný kombík Variant, a k základní zážehové 1.6 přibyla silnější 1.8. Mimochodem, druhým zahraničním vozem, který se tento rok začal v Číně vyrábět, byl Jeep Cherokee, který se stejně jako Santana udržel v původní podobě ve výrobě téměř třicet let.

Zpočátku ještě místní průmysl nebyl schopen dodávat většinu dílů a trvalo deset let, než se podíl čínských dílů dostal k 90%. Celkové počty aut navíc nedosahovaly ani deseti tisíc za rok, automobilový průmysl v Číně pořádně nezačal do 90. let.

V tu dobu se konečně začaly auta dostávat i k běžnému čínskému lidu, a Santana, známá už pod lokálním názvem Shanghai Dazhong Shangtana (???????), se díky své konstrukci, prostornému interiéru, vysokému podvozku vhodnému pro špatné čínské cesty, ale především asi faktu, že to bylo jedno z mála aut na trhu, stala hitem. Největšími odběrateli však už od začátku byli taxikáři, policie a další vládní organizace.

Kromě dvou základních karosářských verzí se samotní čiňani ze Shanghai Motors pokusili vytvořit na podvozku Santany i MPV verzi. Prostorný sedmimístný a překvapivě pohledný prototyp předvedli v roce 1989 německému vedení, to ale nebylo nadšeno a celý projekt tak šel k ledu.

V roce 1991, v době kdy v Evropě už byla Santana dlouhou dobu nevyráběný model, se dostavil první facelift. Ve spolupráci s brazilskou pobočkou Volkswagenu, která Santanu také velmi úspěšně nabízela až do roku 2006, vznikla na základech starého vozu Santana 2000, prodloužená verze s mohutnější karosérií, lepší výbavou a modernějším vzhledem.  Neznamenalo to však konec starého modelu, ten i nadále setrval v nabídce jako levnější verze s cenovkou 50 tisíc yuan oproti 90 tisícům modernizovaného modelu. Zmizela však kombi verze a žádná další karosářská varianta už nikdy nebyla představena.

Tehdy už Santany tvořily kolorit měst, s nekonečnými zástupy taxíků i jako nejčastější vozidlo policie, čímž jsou až dodnes. Jeho dominantní postavení na některých místech ale naboural menší sedan Volkswagen Jetta, který vyrábělo druhé joint-venture německé firmy, tentokrát se státním podnikem FAW. Jetta měla v Číně podobně dlouhou historii, začala se zde montovat už na začátku 90. Let a vydržela s několika facelifty až do roku 2013.

Shanghai Volkswagen poprvé nechal čínské inženýry zasáhnout do vývoje až roku 2004, kdy vznikla Santana 3000. Nová světla a maska zajistila opět o něco modernější vzhled tehdy už velmi přesluhující karosérii, stejně tak interiér byl vylepšen záplavou falešného dřeva a pod kapotu se dostal nový 2 litrový motor.

Santana 3000 nevydržela ve výrobě dlouho, už po čtyřech letech šáhli opět číňani po faceliftu, přední maska se přiblížila vzhledu ostatních, modernějších Volkswagenů, z interiéru zmizelo falešné dřevo a vznikla tak Santana Vista. Tentokrát už ve dvou verzích, jedna jednodušší a levnější pro taxikáře, v té době už suverénně nejčastější kupce velmi zastaralého, ale charismatického sedanu a dodávaná výhradně s pohonem na CNG, a druhá pro ten zbytek, rozpoznatelná dle modernější masky a kruhových světel vzadu.

V současnosti už se v některých městech pobřežní Číně začínají Santany nahrazovat modernějšími vozy, například v Guangzhou ji úspěšně vytlačují Kia a Hyundai, popřípadě novější Volkswageny. Největším rejdištěm Santan všech verzí ale stále zůstává Shanghai a okolí, kde jsou suverénně nejčastějším autem které potkáte na cestách, ať už v barvách místních taxi nebo policejního sboru, nebo často jako firemní vozidlo. Jejich oblibu není těžké pochopit, na zadních sedačkách je místa na rozdávání, přesně jak to mají číňani rádi. Ještě v roce 2011 se Santana udržela v první desítce nejprodávanějších aut Číny.

Kromě toho je však také téměř výhradním vozem autoškoly, po celé Číně jsem sledoval cvičná parkoviště na které mladí Čiňani v Santanách se slunečníkem na střeše pomalinku nacvičovali jízdu, než se vydali do nepřátelských ulic. Díky tomu je Santana také vlastně prvním autem které takový běžný Číňan pořádně pozná.

Staré Santany, verze bez faceliftu, se však i nadále nabízely jako nejlevnější výrobek Volkswagenu. Kromě Shanghaje se s nimi dá nejčastěji setkat v zaostalých částech Číny, ze zřejmých důvodů, které nám během naší cesty stopem po Číně popsal jeden postarší Kazach v Ujgursku. Během několikahodinové cesty po poušti vyprávěl, jak jej nerozbitná Santana nikdy nezklamala, díky vysokému podvozku projela i v místech kde zatím vláda cestu nepostavila a i kdyby se náhodou rozsypala, dokáže ji opravit každý místní majitel sady nářadí. Říká se, že na rozdíl od ostatních aut z 90 let, většina vyrobených Santan je doposud v provozu. Také není častějšího auta, které v těchto oblastech potkáte, a většina jich je přestavěná na pohon zemním plynem. Kazachova Santana pocházela z roku 2004, ale stejně mi to přišlo neuvěřitelné při pohledu na interiér, který od zahájení výroby na začátku 80. let dostal akorát novější volant. Během svých cest po Číně jsem jel v mnoha Santanách, včetně té policejní a vždy mám stejné pocity.

Jakožto velmi úspěšný výrobek se samozřejmě i Santana dostala typicky čínské pocty. Malá automobilka Jiuma si založila celou modelovou řadu na jejich kopiích. Nejprve vytvořila kopii kombíku, téměř k nerozeznání od originálu a poté ji několik let postupně modernizovala a lepila na ni části připomínající jiné zahraniční vozy, včetně dalších Volkswagenů nebo Volva. Kromě kombíku zde vznikly také pick-up a hatchback verze, a to včetně elektrické verze, stále s typickými rysy Santany.

Kromě kopií posloužila Santana jako platforma nebo alespoň zdroj dílů mnoha dalším firmám. Automobilka Jianhua na výrazně prodloužené karosérii Santany vytvořila vlastni neoklasickou variaci limuzíny. Podobné stroje byly v Číně velmi populární na svatbách a vznikaly automobilky specializující se jen na ně. Pár dalších firem, včetne samotné Shanghai Motors zase využily díly Santan, zejména světla, v nespočtu vlastních produktů.

V roce 2013 Volkswagen konečně ukončil výrobu obou verzí Santany, celých 32 let po té, co v Evropě sjela první z nich z výrobního pásu. Stala se jedním z nejdéle vyráběných vozů v historii, a s více než 4 miliony vyrobených kusů také jedním z nejúspěšnějších aut Číny. Nahrazena byla novým, stejnojmenným modelem, který ale vychází z mnohem menší Škody Rapid. Ve stejný rok navíc skončil i podobně přesluhující Volkswagen Jetta a i ten byl nahrazen totožně vypadajícím derivátem Rapidu – situace možná jen v Číně, kde pod značkou Volkswagen vyrábí dvě konkurenční čínské automobilky. No a kromě toho se zde samozřejmě prodává i samotný Rapid, vyráběný také firmou Shanghai Volkswagen. 

Ale jak nám řekl onen Kazach na ujgurské poušti, nová Santana se už určitě nedočká takového úspěchu, minimálně ne v odlehlých oblastech. Ve městech se prodávají hlavně SUV a je mnohem větší nabídka, a lidé na západě Číny touží spíše po jednoduchém autě které projede úplně všude, což nová Santana se svým nízkým podvozkem a hromadou elektroniky rozhodně nenabídne, což zřejmě nezmění ani nedávno představená módní verze Gran Santana Cross. A samozřejmě už ani v Číně se nedá počítat s tím, že by se udržela ve výrobě tak dlouhou dobu. Původní Santana, zejména její kombi verze, si mezitím získává kultovní status mezi mládeží z měst a dává tak naději, že i v Číně jednou vznikne něco jako automobilová kultura, která je zde dnes v podstatě neexistující.